Ranní stránky : 26.10.2009

Před několika lety jsem se psychicky i tělesně sesypala. Totálně. Upadla jsem do šílené deprese a potkala mě nemoc dnešní doby - vyhoření. Mě, člověka aktivního (spíše hyperaktivního), stíhajícího několik činností najednou. No jistě. Je to logické, člověk má jen určitou zásobu energie, a když jí pouze vydává a nedoplňuje, musí se ta zásoba nutně vyčerpat. Kdybych tehdy měla ty zkušenosti co dnes, věděla bych, že v tom lítám už někdy před rokem i dřív. Otázka je, jestli bych to chtěla vidět a připustit si, že se něco děje. Nebudu popisovat, jak to vypadalo - kdo to prožil, ví, a kdo ne, ten si to stejně neumí představit. Tak jako jsem si to neuměla představit já sama, když jsem o něčem takovém četla nebo slyšela. Tyto zkušenosti jsou prostě nepřenositelné. Stejně si z toho moc nepamatuju, mozek mi úplně vypnul - jako když přejde přes les požár, jak mi vysvětlil doktor. Kořínky naštěstí zůstaly, ale jinak ani stromeček. Zároveň mi doporučil, abych si zkusila sehnat knihu "Umělcova cesta", že by mě to mohlo zajímat, ale že to bude asi problém, už je to dlouho, kdy vyšla. Náhodou (náhodou?) tu knihu vloni vydali znovu. Doktor určitě netušil, co ve mně kniha vyvolá. Dodneška ji mám přečtenou čtyřikrát a čtu ji popáté. Díky této knížce jsem začala psát tzv. Ranní stránky. Právě ty, o které se chci s vámi podělit. Tedy pouze o jejich část, kterou jsem začala psát ještě při pobytu v RIAPSu a těsně po návratu, protože psaní Ranních stránek by nemělo nikdy skončit. Měly by mi pomoct dostat se z deprese, abych mohla zase začít fungovat. A taky by mi měly pomoct najít cestu k tvorbě. Alespoň tak to tvrdí v knížce "Umělcova cesta". Mám do nich psát absolutně všechno, co se mi honí hlavou, abych se toho zbavila a hlavu si vyčistila. Je to doslovný přepis i s chybami a nesmysly, které se někdy objevily. Pokud budete mít pocit, že některé věci opakuji několikrát, budete mít pravdu. A pokud budete z některých mých myšlenek a úvah zmatení, nedivte se. Tak to prostě je. Sama jsem ze sebe zmatená a nevybírala jsem si, co napíšu, prostě jsem psala, co mě napadlo. Je v nich vidět můj vnitřní boj, občas rezignace, často pochyby a strach, někdy mám pocit, že jsem na hranici šílenství. Ale třeba někomu z vás něco řeknou, osloví ho, nebo naopak dodají příjemný pocit, že se vás to naštěstí netýká. I to je smysl, proč jsem se rozhodla zveřejnit tak soukromou věc, jakou vnitřní myšlenkové pochody jistojistě jsou.

Abyste pochopili některé souvislosti, je potřeba vysvětlit pár důležitých termínů:

Umělcova cesta - kniha o duchovní cestě k vyšší kreativitě od Julie Cameronové

Ranní stránky - tři stránky napsané každé ráno a zaznamenávající čistě proud vědomí, dalo by se říct vyprazdňování mozku

Umělecká schůzka - hra, výlet, cokoliv, kdy trávítě čas sami jen se svým vnitřním uměleckým dítětem

RIAPS - krizové centrum, kde jsem strávila nádherný ozdravný čas (část ambulantně) a kde mi doktoři pomohli, abych mohla začít hledat svou cestu

Píšu do diáře s citáty Paula Coelho a nádhernými obrázky Cataliny Estrada. Citáty často ladí s tím, co píšu já, i když se na ně dopředu nedívám.

Vnímám to jako potvrzení, že má cesta je správná.

Všechny kreslené obrázky na tomto blogu jsou má vlastní tvorba.

___________________________________________________________________________________________

Ranní stránky

26.10.2009

Žádné komentáře:

Okomentovat